„Chaos“, příběh, který ani zdaleka není u konce, je to, co mě v poslední době naprosto pohltilo. Byly tu asi dva týdny, kdy jsem se do něj pořádně nemohl dostat, ale dál jsem psal, tenhle týden to ale zase jde skoro samo. Za tři dny jsem napsal 15 A4 stran na počítači, což považuji za skutečně dobrý výsledek. Příběh postupuje, pořád má svojí logiku, dává smysl a navíc pořád postupuje směrem, kterým jsem od začátku chtěl, tedy s tím, že se postavy tak trochu – jako vždycky – samovolně vyvíjejí, ale vždy s ohledem k příběhu. Je něco neskutečného psát román, kde nevíte přesně, jak se postavy zachovají, a najednou si uvědomíte, že ano, že tohle je způsob jejich chování. A funguje to. V tomhle je pro mě krása psaní. Tenhle týden si ho naplno užívám.

A to je v podstatě všechno. Když mám volno, soustředím se na „Chaos“, což je věta, která zní docela dobře. Jinak se snažím o to, abych konečně rozjel nakladatelství, ale to je trochu na dlouhé lokte a ještě mi to bude trochu trvat. Snad se ale všechno podaří a další moje knihy, „Nikdy se nepřestala usmívat“, vyjde již pod mojí vlastní značkou, pod mým vlastním nakladatelstvím.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku:

Teď články na Comics Blogu:

A nakonec opět Necronomicon: