K politice se příliš nevyjadřuji, ale vzhledem k tomu, že jsem Václava Havla nikdy nebral jako politika, potřebuji něco napsat. Dnes 18. prosince zemřel Václav Havel. Osobně to považuji za velkou ztrátu pro český národ, protože je to jeden z mála lidí, který jej obohatil jak kulturně, tak i státnicky, když se budu vyhýbat slovu politicky. Tohle je moje vyznání. Chápu, že měl své chyby, ale ať hodí kamenem, kdo je bez viny. Všichni je máme.

Proč tenhle článek píši. Není to jen proto, že chci uctít jeho památku, ale i proto, že okamžitě po jeho smrti se na internetu vyrojili hlasy o tom, jak vlastně naši zemi nasměroval do háje, v kterém jsme. S prominutím, ale ať jdou tyhle hlasy do prdele. Havel je člověk, který naši zemi zviditelnil, udělal ji jméno a provedl ji – s neskutečnými problémy, bohužel – do současnosti. Tvář České republiky je zavšivená. Pokud to tyhle hlasy, které jej kritizují, vidí, to je opravdu tak snadné kritizovat někoho, kdo se snažil svět změnit? co udělaly ty kritické hlasy? Dokázaly něco? Pokusily se přispět k národnímu blahu? Ne, jen tráví čas na internetu, vydělávají si na své vlastní soukromé životy a národ je jim – opět s prominutím – u prdele. Ale jakmile se rozvíří debata o člověku, který se o změny pokusil, učinil a ne se všemi uspěl, ale přesto se snažil celý život sledovat morálku své nádherné heslo, které jej dlouho přežije, okamžitě mají tyhle hlasy hubu plnou keců a odsoudí jej za to špatné, na čem se podílel.

Rád bych vyzval tyhle hlasy, aby přestaly plácat na internetu, zvedly svoje placaté zadnice a udělali něco, aby tahle země vypadala líp, když jim tolik vadí, co se s ní stalo. Jenže oni nic neudělají, oni budou nadávat na to, co udělal Havel, budou nadávat na politiky, které si z daní platí a co udělají o příštích volbách? Zvolí si je. Máme to, co mít máme. Máme takovou vládu, jakou si zasloužíme. Staletí nadvlády z nás udělala přizdisráče, co sedí v hospodách, žvatlají, ale nejsou schopni cokoli udělat, aby se Česká republika někam posunula.

Já sám za sebe děkuji panu prezidentu Halvovi – pro mě vždy bude on Panem Prezidentem, ať už jím bude kdokoli jiný – za to, že se snažil s touhle zemí něco udělat. Jsem za něj rád, že už nemusí poslouchat neustálou kritiku pablbů, pro které je změna jedině v tom, když si místo trenýrek začnou kupovat slipy.

Já doufám, že tohle je na dlouho můj poslední angažovaný příspěvek, ale dnes mě český národ tak vytočil, že jsem si na něj potřeboval zanadávat. Příště už ale zase jen o mojí tvorbě.