Co bych měl nejprve říct? Určitě to, že na mých stránkách je stále ke stažení první díl příběhu na pokračování s názvem „Cesta„. První díl si můžete bez problémů stáhnout a ponořit se tak do děje, který vás seznámí s Manažerem, starší dámou, Blondýnou a jejich Řidičem, kteří se vydali na velmi dlouhou a zajímavou cestu. Jejich příběh začíná, ale přesto už musejí čelit velkému nebezpečí. Ne nadarmo se první, šestidílný příběh jmenuje „Pod padajícím nebem“.

Kromě toho, že můžete stahovat něco nového, co jsem stvořil jen pro mé stránky a pro vás čtenáře, dále pracuji na příbězích, které bych chtěl vydat v budoucnu, zaslat do soutěže anebo prostě jenom dopsat. Pokud se týká románu „Sex Killer“, tak ten se neustále rozrůstá, i když jeho tempo je hlavně o víkendu velmi kolísavé, spíše nulové. Ale těch 10 stran týdně to pořád je. Vedle toho se samozřejmě věnuji i příspěvkům na soutěže, protože to prostě je nejschůdnější cesta, jak o sobě dát trochu vědět. Soutěžní příspěvky představuje povídka „Experiment“ (název se asi ještě bude měnit“, což je hororová povídka, kterou jsem tento týden dopsal, ale s jejím výsledkem nejsem úplně spokojený. Je příliš obsáhlá a do soutěže, kam ji chci zaslat, se přijímají pouze povídky o rozsahu 15 000 znaků. To nakonec vedlo k tomu, že jsem musel výrazně upravit finále, které budu muset přepracovat, stejně jako úvod. Do vymezeného počtu znaků jsem se totiž stejně nevešel.

Vedle toho se snažím dokončit i dětský příběh, který je také soutěžního charakteru. Jsem téměř na konci, pokud dobře počítám, tak ještě tři čtyři kapitoly. I když je pravda, že on se někdy příběh vyvíjí sám, že se autor sám diví, kam se dostal. U mě se to stává celkem často. Naštěstí je na dokončení románu dost času, který bude potřeba na případné úpravy. Také jich bude celkem dost, protože příběh přece jen musí splňovat určité požadavky, pokud se jedná o literaturu pro děti.

O tvorbě už pro dnešek dost. Ke komiksům bohužel nemám co říct, kreslíři mlčí a já se přiznám, že ani nemám sílu jim psát. Věnuji se teď prozaické tvorbě, s kterou mám větší pravděpodobnost, že bude dokončena. Co se tedy událo na Necronomiconu? Vyšly tyto články:

 Abych nezapomněl – a abyste nezapomněli ani vy – tak přidávám i odkaz na poslední článek na mém filmovém blogu.

P.S.: Dověděl jsem se dnes poměrně aktuální zprávu, a to takovou, že v soutěži o nejvtipnější povídku na serveru Lemurie jsem bohužel nevyhrál, vzhledem k tomu, že vyhlásily pouze tu nejlepší, ani netuším, kolikátý bych skončil, kdyby bylo stanovováno pořadí. Mírné zklamání určitě, ale více mě mrzí právě absence žebříčku, že vlastně člověk ani neví, jak si vedl ve srovnání s konkurencí. Škoda. Začala ale soutěž o nejlepší detektivní povídku, tak bych mohl zkusit štěstí i v tomhle případě.