Vzhledem k tomu, že jsem dopsal příběh „Nikdy se nepřestala usmívat“, musel jsem se pustit do něčeho nového. S tímhle mám vždycky problém, protože jakmile něco dopíšu, vyprchá ze mě trochu energie a chvíli mi trvá, než se do něčeho pustím. Nechtěl jsem tak psát hned pokračování příběhu „Nikdy se nepřestala usmívat“, ale pustil jsem se do trochu něčeho jiného. Je to trochu filosofický příběh z temné budoucnosti, ale to je spíš jen koncentrát některých mých myšlenek, u kterého nevím, jestli v něm budu pokračovat. Napsána je první kapitola, která má deset stránek. A pak jsem se pustil do pokračování příběhu „Nikdy se nepřestala usmívat“.

Ten příběh se asi přece jen bude jmenovat „Jedné noci v autobuse“. Ten název se mi zamlouvá. Když jsem tohle začínal psát, měl jsem před sebou tu nejnáročnější scénu, na kterou jsem se vůbec netěšil. Celý příběh se odehrává okolo jednoho znásilnění a to jsem potřeboval hned v prologu popsat a velmi naturalisticky. Mám z toho docela dobrý pocit, po stránce stylu psaní, jinak mě celkem děsí, co člověk někdy dokáže vyplodit. Trochu jsem se v psaní zarazil, je teď trochu dost práce, ale pokračovat rozhodně hodlám. S příběhy „Nikdy se nepřestala usmívat“ a „Jedné noci v autobuse“ bych pak chtěl něco udělat, rozhodně je nějakým způsobem vydat.

Co mi trochu bere čas, to je i „Cesta“, jejíž další díl by měl vyjít teď, ve středu. Tenhle příběh rozhodně vyjde, ale přiznám se, že nevím, jak to bude s vydáváním dál. Vzhledem k tonu, že jsem příběh zatím nijak moc nepropagoval, tak k němu nemám žádné reference, navíc mu nevěnuji tolik času, kolik potřebuji. Uvidíme, druhý příběh „Jedné noci v jednom místě“ bych ještě dokončit, po stránce vydávání, určitě chtěl. Pak si dám nejspíš pauzu a uvidím, jestli se k tomuhle příběhu někdy vrátím.

A teď už ke článkům. Filmový deník opět jede a tady jsou odkazy na jednotlivé články, které se zde objevily za poslední týden:

Na Comics Blogu toho opět bylo docela dost:

A na závěr zase články, co vyšly na Necronomiconu: