Zápisky kapitána č. 0130

Během dvaceti dní jsem dokončil příběh, který jsem nazval „Nikdy se nepřestala usmívat“. Pořád jsem ještě název nezměnil, i když je příběh dokončen. Na to bude ale ještě dost času. Je potřeba udělat korektury, a tak mě třeba napadne název, který bude trochu výstižnější. Navíc tohle je jen jeden příběh o soudním psychiatrovi Robertovi Jenkinsovi. Delší dobu mám v hlavě ještě jeden a ten bych chtěl také napsat, protože na sebe budou skvěle navazovat. Víc příběh neplánuji, to by mě musely nějaké napadnout, ale takhle by to mohlo být zajímavé duo. Až se pustím do korektur, dám vědět a samozřejmě i texty někde zveřejním. Určitě tady a určitě i někde jinde (saspi.cz, liter.cz, apod.).

Vzhledem k tomu, že dokončení tohoto příběhu pro mě bylo naprosto prioritní, na ničem jiném jsem nedělala, tedy myslím na ničem jiné beletristickém. Vzhledem k tomu, že jsem knihu dokončil už ve středu, hned ve čtvrtek jsem se pustil do něčeho nového. Je to jen takový nápad, zrodila se mi v hlavě první kapitola, o které netuším, kam mě zavede, ale prostě jsem tu kapitolu chtěl mít napsanou. Uvidíme, třeba z toho také něco vznikne. Pak bych se rád vrátil k postavě psychiatra Roberta Jenkinse a hlavně k příběhu, který se bude vyprávět. Přemýšlím, že by se mohl jmenovat „Jedné noci v autobuse“, abych parafrázoval jeden příběh „Cesty“. To by byl název, který toho moc neřekne, ale zároveň má v sobě trochu tajemna. No a pak je tady jednoduchý název „Znásilnění“. Tak uvidíme.

Pořád běží můj projekt na Startovači, a i když se ho snažím různě podporovat, není to úplně ono a zatím to nevypadá moc dobře. Proto, pokud máte zájem a kniha vás zaujala, tak tady můžete přispět. Dostanete nejen knihu, ale i mé neskonalé díky.

I když jsem se v beletrii věnoval především žene, co se nikdy nepřestala usmívat, v článcích jsem zase trochu více rozjel i Filmový deník. Tohle jsou filmy, na které se na mm blogu objevily krátké komentáře (a samozřejmě také na ČSFD):