Za poslední týden se mi konečně podařilo opravit povídku „Vždyť jsou to jen děti…“, která by se teoreticky mohla objevit v připravované sbírce postapokalyptických povídek. Povídku jsem zaslal, bylo mi řečeno, že se celkem zamlouvá, ale… Jsem zvědavé, co za ale to bude, protože jestli nějaké ale, kdy bych měl povídku přepisovat, tak do toho asi nepůjdu. Asi jsem z těch, co si myslí, že to, co napíšou, je zlato. Ale ne, tak egoistický nejsem, ale to dílo jsem napsal tak, jak jsem ho napsal proto, že jsem to tak chtěl. Ne proto, že to tak chtěl někdo jiný. Ale uvidíme, jaké budou připomínky.

Po dokončení těchto korektur jsem se pustil rovnou do třetího dílu „Agentury“, který už má jasně daný směr a odvíjí se. Skutečné prvky se zde budou s těmi nereálnými mísit ještě o něco víc. Pokračuji v tom, že je potřeba poměrně rozsáhlých rešerší, ale vlastně je to docela zábava a na tenhle styl psaní jsem si v případě „Agentury“ docela snadno zvyknul. Je to i proto, že „Agentura“ je místy celkem odlehčené béčko, kde je akce, nějaká ta sranda, ale pak se to vystřídá, je to temnější. No, snažím se do příběhu vložit všechno to, co mě při čtení i psaní baví, tak uvidíme, co z toho nakonec vyleze, respektive, jak se to bude líbit.

Jinak mám nějaké další názory na román „Mrtví kráčí po zemi“ a jedná se o celkem pozitivní reakce. Nečekal jsem, že bude kniha zbožňována, na to nemá žánrově, ani stylem, musí se trefit do vkusu, ale zatím jsem se setkal jen s jednou negativnější reakcí, na jejíž rozepsání čekám, tak uvidíme. Už mám také informace o tom, že budou nějaké recenze, tak uvidíme, uvidíme. Až budou, určitě dám vědět.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku:

Teď články na Comics Blogu:

A nakonec opět Necronomicon: