Zápisky kapitána č. 0193

Alespoň jedna pozitivní zpráva za tenhle týden určitě je – dokončil jsem první korekturu svého druhého románu. „Nikdy se nepřestala usmívat“ tak má jasnou strukturu a její koncept je až překvapivě dobrý. Samozřejmě, úpravy jsou nezbytné, bude třeba dodělat ještě jednu kapitolu – ano, stejně jako u prvního románu „Mrtví kráčí po zemi“ – místo abych ubíral, tak ještě budu přidávat. Strukturálně je ale jedna kapitola přínosná, celá kniha bude tak hezky pravidelná. Na tohle jsem trochu blázen, ale mám rád geometrickou a číselnou přesnost. Tady jde jen o to, že kniha má prolog a epilog a mezi nimi 7 kapitol a 7 intermezz. Počet intermezz se zvýší na osm a hned to bude lepší. Ale je to důležité i z dějového hlediska, protože jsem při psaní prostě zapomněl vysvětlit jednu důležitou událost. A právě intermezzo se pro ni hodí dokonale.

Ještě to bude nějaký ten měsíc trvat, než se kniha dostane ven, ale s tím, co mám, jsem nadmíru spokojený. Snad jen předposlední kapitola, kde dochází k rozhřešení, by ještě potřebovala trochu úprav, tak uvidím při druhé korektuře, kterou jsem rovnou začal, abych všechny nápady na zlepšení zahrnul hned zčerstva. To, že se věnuji korekturám má bohužel jeden neblahý následek – prequel k románu „Mrtví kráčí po zemi“ postupuje pomalu a já nejsem s jeho průběhem úplně spokojený. Nikoli příběhově, to mám promyšlené dostatečně zajímavě, myslím si, ale nejsem schopný se naladit na naprosto stejný styl psaní jako v případě první knihy – jednoduše mám pocit, že tomu chybí vtip.

V tomhle týdnu jsem se ale věnoval i dalším věcem, protože v rámci „6. antologie českého hororu“ bude několik speciálních prvků. Vlastně jsou dva – je zde povídka na pokračování, kterou mohou psát až 4 autoři, a pak je tu ještě možnost zaslat nejen klasickou povídku do 15 000 znaků, ale také povídku o přesně 333 slovech. Napsal jsem dvě povídka o 333 slovech, ale ty ještě potřebují korektury, a pak jsem napsal první pokračování povídky „Dvojník“ – to je ta povídka na pokračování. 31. ledna je uzávěrka zaslání, tak uvidíme, jestli bude moje pokračování vybráno, či nikoli. Když se to vezme kolem a kolem, tak jsem nakonec stihl celkem dost.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku: