Korektury románu „Nikdy se nepřestala usmívat“, jsou z mé strany téměř u konce a já se pomalu můžu chystat na to, že bude kniha pomalu vydána. Teď jde na korekturu rovnou ke dvěma korektorkám, které tedy pomáhají pouze ze samotného entuziasmu, za což jsem jim moc vděčný. Skoro to vypadá, že by se plán, kdy kniha vyjde v červnu, podobně jako „Mrtví kráčí po zemi“ před rokem, mohl vyplnit. Snad se to povede, uvidíme, teď jsem hlavně zvědavý, co na to řekne někdo jiný, kdo příběh ještě nečetl.

Když jsem dodělal korekturu románu „Nikdy se nepřestala usmívat“, začal jsem přemýšlet o tom, co dál. Zjistil jsem, že nevím. Ne ani proto, že bych neměl nápady, ty jsou po ruce pořád a pár jich mám ještě poznamenaných, ale nějak ve mně není síla začínat něco většího a vlastně i menšího. Doufám, že je to jen dočasné a že dovolená, kterou mám příští týden, trochu pomůže, protože zrovna teď bych se do psaní nutil, což se mi až tak nechce. Krize z toho snad nebude. Docela rád bych pokračoval v „Agentuře“ a případně také ve druhém dílu k příběhu „Nikdy se nepřestala usmívat“. Hlavní postavu, doktora Roberta Jenkinse, bych totiž rád využil v dalších příbězích. Ty jsou promyšlené, ale je potřeba je jen napsat. A mít sílu je napsat. Snad se síla objeví, když už budeme mít toho 4. května.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku:

Teď články na Comics Blogu:

A nakonec opět Necronomicon: