Ale, ale, ale… Ještě chvíle a koukám, že poslední příspěvek, co jsem na stránkách měl, bude rok starý. Takže by to chtělo shrnout, co se za tu dobu stalo.

Rozhodně jsem nezahálel, i když jsem se věnoval spíš vydávání než psaní. Moje nakladatelství Golden Dog má za sebou hodně úspěšný rok 2020, což je vzhledem ke krizi celkem paradox. Ale prostě se dařilo. Povedlo se vydat celkem šest knih, jeden tištěný časopis Howard a do toho ještě první hra, konkrétně Dračí hlídka, která už je v současnosti vyprodaná. A to byl náklad zatím nejvyšší v porovnání s ostatními knihami.

Mezi těch šest knih, co loni vyšly, počítám i novou edici mého vlastního románu Nikdy se nepřestala usmívat. Ta ale nakonec světlo světa spatřila až v roce 2021, protože pan vydavatel – tedy já – si nepohlídal sazbu a poslal do tiskárny knihu, které jedna kapitola chyběla a jedna přebývala… No, člověk se učí podobně hloupými chybami. Naštěstí Dračí hlídla vydělala dost na to, aby tuhle mou hloupost zaplatila.

Kromě klasických knih se dařilo vydávat i audioknihy, a to díky skvělému vydavatelství Čti mi!, kde najdete nejen mé knihy Mrtví kráčí po zemi, Zatracenci a Nikdy se nepřestala usmívat, ale v současné době také Smrt bývá nehezká. A to není všechno, chystají se další audioverze knih Golden Dogu – Mrtvé ženy a O dracích a lidech.

Jako autorovi se mi podařil ještě další úspěch, a to v podobě publikování povídky v časopise Sententias, konkrétně v osmém čísle, ale jednu mou povídku najdete i zdarma na Sardenu. Jo, a začal jsem trochu přispívat do časopisu Pevnost, převážně recenzemi, ale také jedním úvodníkem.

Ale co se týká autorského psaní, to byla tragédie… Sice by se zdálo, že vydat dvě vlastní knihy v jednom roce – fajn, ta jedna technicky vyšla až letos, ale naplánovaná byla na loňský rok – není tak špatné. Dokonce jsem i rozepsal pokračování Mrtvých žen. A pak jsem se zasekl. V podstatě na půl roku. Až teď jsem se k pokračování Mrtvých žen vrátil a snad ho dotáhnu do zdárného konce, aby kniha mohla brzy vyjít. No, uvidíme…

A co že mi to vlastně sebralo tolik času, že jsem moc nepsal? Bylo to překládání. V nakladatelství Golden Dog jsem se rozhodl, že chci vydávat i zahraniční autory a tak nějak logicky jsem začal americkými. Máme jich tu pár, každý zná Kinga, ale já chtěl přitáhnout jiné, méně známé, u nás v podstatě nevydávané, ale kvalitní.

A tak jsem si jako prvního vybral Morta Castlea a jeho knihu The Strangers, kterou poprvé vydal v roce 1984, ale která nic neztratila ze své psychologické tíživosti. A vzhledem k tomu, že je Golden Dog malé nakladatelství, rozhodl jsem se, že se překladu chopím sám. O rozumnosti tohoto rozhodnutí se můžete přesvědčit sami. Kniha Cizinci vyšla letos v lednu.

A s překlady jsem ještě neskončil. Letos už jsem stačil přeložit knihu Coyote Rage od Owla Goingbacka, která vyhrála cenu Brama Stokera v roce 2019. A další (nejen) americké autory mám sjednané. Takže je toho poměrně dost. Jsem ale rád že mohu k českému čtenáři dostat další zajímavé zahraniční autory. V tomhle chci rozhodně pokračovat.