Během týdne jsem tu dával nějaké ty informace o tom, jaké pokroky dělám v rámci publikování. Největší pokroky se teď dějí díky tomu, že jsem našel poměrně agilního kreslíře, i když kdo ví, jak to skončí. Dokud nebudu mít v ruce, respektive na harddisku konečnou verzi prvního dílu Black Valley, nebudu moct říct, že máme vyhráno. Skici vypadají úžasně, ale zatím nemám tu sílu vám je ukázat. Snad je to z důvodu pověrčivosti. Už tak si jsem dost nejistý, když říkám, že jsem konečně našel kreslíře – kolikrát jsem tuhle větu prohlásil? Dvakrát minimálně.

Vzhledem k tomu, že scénáře pro Black Valley jsou napsané – i když někdo je bude muset přeložit do angličtiny – mohu se věnovat dalším věcem, jako je román Superhrdina. Tahle věc se konečně přehoupla do své poslední třetiny, protože právě dnes jsem dopsal druhou část, kterou jsem zakončil trochu překvapivě – erotickou scénou. Na to, že se jim spíš snažím vyhýbat, jsem byl sám skutečně překvapený. Ale potlačil jsem realistu v sobě a zase tolik se v tom nevyžíval. Řekl jsem si, že účel bude světit prostředky. A v kontextu si myslím, že erotika právě do tohohle bodu patřila. Koncept má zatím skoro 800 000 znaků, což je nějakých 432 normostran. Ne, to opravdu není špatné. Tenhle román bude zatím to nejdelší, co jsem kdy napsal. Problém mám jediný. V hlavě mám jeden příběh, který mě neskutečně láká, ale který musí počkat. Snad mě bude lákat i za měsíc nebo za jak dlouho napíši první verzi Superhrdiny.

Doufám, že se vám zamlouval první zápis v mém filmovém diáři, během pondělka se tam určitě objeví další, protože mám filmy, o kterých chci psát. Ale teď k tomu, co vyšlo na Necronomiconu, protože tam právě probíhá a pomalu končí druhý hororový týden: