Včera – konečně – jsem se dostal na to, že jsem se začetl do původních sešitů komiksu Action Comics. Přiznám se, že jsem o něm zase tolik nevěděl a myslel jsem si, že je to prostě komiks, kde začal vycházet Superman. Ano, to je sice pravda, ale Action Comics byl mnohem víc. Jestli vám něco říká 2000 AD, tak přesně to samé býval Action Comics. Sedmdesátistránkový sešit,, kde vycházely různé příběhy na pokračování. Byly zde dobrodružné příběhy historické (Marco Polo), kovbojské (Chuck Dawson), kouzelnické (Zatara) anebo prostě hrdinské (Tex Thompson). Že vám ta jména nic neříkají? Není se čemu divit, přežil jenom Superman. Ale formát – původní formát – Action Comics byl prostě skvělý. Více příběhů, kde si každý vybere, co chce. jejich kvalita, jak kresebně, tak scenáristicky, nebyla nijak závratná, v podstatě bych řekl, že se jednalo o předobraz pro televizní soap opery. Lidé je četli, navíc měli dvojnásobný počet stran příběhu než kolik dostanou dnes za cenu 10 centů, což je neskutečné. jistě, kvalita papíru špatná, kvalita tisku nijak ohromující, ale psal se rok 1938 a na světě se objevil fenomén, který měl přetrvat až do současné doby.

Proč tohle vlastně píši. Především proto, že bych rád srovnal to, jak se mainstreamový komiks vyvinul. Když si vezmu do ruky poslední číslo Action Comics – sešity mi pravidelně chodí každý měsíc a já musím říct, že DC Comics je v zasílání do Evropy naprosto bezchybné – je zde rozdíl diametrální. První rozdíl je v tom, jak vůbec sešit Action Comics vypadá. Kromě toho, že má poloviční počet stran příběhu (ony to dost nafukují reklamy), tak zásadní rozdíl je v barvách a kvalitě. Papír pro nový Action Comics je tenký, křídový a barvy na něm vypadají naprosto dokonale. Navíc dnes je možné tisknout v celobarevném spektru a není potřeba se omezovat. Množství reklam v současné době trochu kazí dojem z celého sešitu, ale prostě musíme přijmout to, že za skvělou vizuální stránku se musí platit.

Kresba je diametrálně odlišná. Lresba v prvních dílech Action comics byla jednoduché, panely byly často zjednodušené pouze na dialog dvou postav, nějaká detailnost se příliš neřešila. Když se to srovná se současnou kresbou například Jima Leeho, který dělal prvních sedm dílů Justice League (2011-2012), jsme skutečně někde jinde. Jeho kresba je detailní, přesná, akční. Právě akčnost, to je jeden z prvků, který původním Action Comics chyběl. Hodně bylo zaměřeno na dialogy a popisné texty. Vůbec byly ty komiksy strašně moc ukecané. Panely se příliš neměnily, mnohdy zůstávaly poměrně statické, ale těch bublin kolem bylo strašně moc. I proto se  kresba redukovala. V minulosti hrál prom text, ale v současnosti je mnohdy důležitější kresba. Action Comics Granta Morrisona je ještě pořád docela ukecaný, ale pokud se podíváme na další komiksy jako Justice League nebo Aquaman, toho textu je zde minimum a mnohem důležitější je velkolepá kresba, silné akční scény, kde se to doslova hýbe a vy sledujete spíše storyboardy nějakého pořádného akčního spektáklu. V tomhle má současná doba plus.

A co scenáristicky? Osobně si myslím, že se zase tolik nezměnilo. Původní Action Comics stál na tom, že se zde odvíjely různé jednohubky, příběhy, které původně byly propojeny jen postavou Supermana. Až postupem času se přidali záporáci, kteří se vraceli, mezi prvními pak Ultra-Humanite, který už je dnes také minulostí a mezi klasické záporáky se nezapsal. Lex Luthor se objevil až v č. 23, za to Lois Lane už je se Supermanem od začátku, klasické postavy jako Jimmy Olsen a Perry White se přidaly až v samostatném časopise Superman, který začal vycházet v roce 1939. No jo, nejsilnější muž světa měl velký úspěch už od začátku. Dnešní scénář vypadá tak, že také není nijak oslnivý. Mám v ruce Action Comics č. 9 a musím říct, že jsem docela zklamaný. Máme zde alternativního Supermana ze Země 23, který svádí svůj boj a na první pohled to nemá nic společného s klasickým děním, kterého jsme byli doposud svědky. Skoro mi přijde, že se Morrison scenáristicky vrátil do minulosti a pouze staví rozsáhlý příběh, který hrdinu nikam neposune.

Docela mě mrzí, že původní formát Action Comics se nezachoval. Teď už je to prostě jenom Superman, kdy většinu stránek – vyjma reklamy – zabírá hlavní příběh o Supermanovi, a pak následuje krátký příběh ze supermanovského světa, který jen dokresluje univers, ve kterém se všechno odehrává a je to jen další jednohubka pro fanoušky, kteří chtějí Supermana. Člověk je pak docela rád, že existuje magazín jako 2000 AD, kde jsou ještě pořád různé příběhy, které jsou dokončovány v dalších dílech, vznikají nové a nové, nesoustředí se pouze na jednoho hrdinu. Action Comics je dnes jen Superman, a i když scenáristicky v posledních měsících zase tolik neoslňuje, fanoušci Supermana chtějí, a tak je jim darován.