Dnešní příspěvek je trochu se zpožděním, protože jsem si zase dovolil víkend mimo civilizaci, respektive mimo internet. Velmi osvěžující. Mohu jen doporučit. Navíc jsem nestihl příspěvek napsat předem, aby se automaticky zveřejnil v sobotu. Takže tu máme trochu porušení systému publikování, ale myslím, že to nikomu nebude vadit. Jedině mě samotnému.

Sex Killer je příběh, který stále píši a stále se nemohu dobrat konce. tento stav ještě nějakou dobu vydrží. Už jsem na 140 stranách a ještě pořád mám co vyprávět. Za chvíli už skutečně budu ten z těch, co se neskutečně vykecávají. Napadá mě hned Stephen King. Hlavně jeho „Pod kupolí“ mi přišlo až neskutečně ukecané. Na druhou stranu se ale stále snažím o to, aby zde byl posun v ději a stále příběh někam směřoval, nestál pouze na místě.

Už jsem asi mluvil o tom, že se chci účastnit nějakých těch soutěží. To nadále platí. Do jedné už jsem povídku zaslal, do další ji připravuji. Bude se spíše jednat o novelu, navíc o publikaci pro děti. Není to jednoduché něco podobného psát, to vám rovnou řeknu. Jsem autor, kterému nevadí násilí nebo erotika, naopak se většinou snažím zachytit příběhy hodně reálně, otevřeně. Nemluvě pak o vulgární mluvě a nespisovných výrazech. Dětská knížka je pak skutečně nová zkušenost, kde ale mohu využít nové nástroje vyprávění, trochu se mírnit, ale přesto dát do příběhu napětí a něco zajímavého, něco nového. Vzhledem k tomu, že jsem typ, který se snaží poučovat – snad i proto mě láká výuka na vysoké škole, z které mám za sebou zatím první rok, mohu v knížce použít i něco, co zaujme čtenáře, naučí je novým věcem. Myslím, že kniha bude pro děti zajímavá. Ale uvidíme, jestli se mi podaří ji dokončit. Zatím mám našlápnuto docela dobře, rozsah není nijak zvratný – soutěž vyžaduje maximálně 80 normostran, čemuž přizpůsobuji svůj ukecaný styl.

Co dostává na frak, to je seriál Cesta. Šest dílů je napsáno, ale nejsou korekované, nejsou upravené a změny potřebují. Zápletky budou trochu jiné, než jsem prve zamýšlel, a proto musím korekce provést. Nevím, kdy to udělám. Mám týden na to, abych příběh upravil a mohl ho tak začít vydávat od prvního zářijového týdne. A pak každý druhý týden. Bojím se, že to nestíhám. Je to přece jen cíl, který jsem si vytyčil poměrně náročný. Ale uvidíme, možná se ještě vše stihne. Pokud ne, od ledna by seriál jistě vycházet začal. Jenže ve škole to bude docela pres. Jako doktorandovi mi škola začíná už za týden. Bude to náročné, ale pořád si opakuji, že je to poslední rok. Učení mě sice baví, ale pochybuji, že na univerzitě vydržím. Prostředí mi přece jen úplně nevyhovuje.

V případě komiksů nic nového, Španý místo zase trochu vázne, ale smířil jsem se s tím, že prostě komiksy u nás nejdou tak snadno. Pokud nejsou peníze, nic nejde tak snadno. Takže co alespoň trochu snadno jde, to je Necronomicon a recenze, které se zde objevují. Zde je jejich přehled za poslední týden: