Další týden za námi. Dověděl jsem se, že současná medicína mi nedokáže pomoct s mými zdravotními problémy. Ne že bych měl něco vážného, ale slyšet tuhle větu, to je skutečně něco příjemného. No, místo toho jsem se raději věnoval tvorbě, v této době naprosto jednostranně zaměřeno. Zombie žánr je úchvatným světem, který mě baví rozepisovat, a já jsem se právě dostal  do příběhu, který mě baví. Nazval jsem ho „Zombie: Dlouhá míle“, ale je to samozřejmě jen pracovní název, který se ještě může změnit. Pro to, abych na příběh mohl odkazovat, se však tento název hodí dokonale.

Možná bych měl něco prozradit o koncepci tohoto příběhu. Pokud čtete můj příběh „Cesta“ (už je napsáno celkem devět dílů), asi vás napadne, jak bych chtěl příběh „Zombie: Dlouhá míle“ koncipovat. Ano, měl by to být pokračující seriál, kdy po určité době se objeví jedna kapitola, která bude vyprávět, co se stalo dál. K tomuto nápadu – nechápu, jak mě to nemohlo nenapadnout dřív – jsem dospěl ve chvíli, kdy jsem hrál hru „The Walking Dead“. Zombie svět je světem plným emocí, světem plným krásných, i když hrůzných příběhů. Seriálem „zombie: Dlouhá míle“ bych chtěl dokázat, že zde ještě prostor pro nové příběhy je a že zombie žánr je stále ještě studnicí, kde můžete najít mnohé nové a zajímavé. Hned tak se nevyčerpá. V současné době mám kompletní první a druhou kapitolu, na třetí pracuji. Ještě nevím, jak budu příběh zveřejňovat, ale do roka by se něco mělo dostat ven. Zatím se můžete těšit na šestý díl seriálu „Cesta“, který vyjde 6. února.

Nyní k Necronomiconu. Máme v redakci několik nových autorů, jejichž články jsou zveřejňovány každé pondělí. Navíc každý čtvrtek zveřejňujeme nějakou tu povídku. Obsahově se tak stáváme rozmanitějším serverem. Tohle vyšlo za poslední týden:

Ve svém posledním příspěvku ve Filmovém deníku jsem se věnoval těmto filmům: Little Ashes, Nezapomeň na mě, Butter, Patrola, Země bez zákona, Ladíme, Looper, Pro hrst dolarů, Django, Expresní zásilka a Druhá šance. Rozhodně týden s filmy, které téměř ve všech případech stály za to. A jestli vás zajímají mé názory na filmy, tak jsem se podrobněji věnoval i novému filmu Quentina Tarantina Nespoutaný Django.