Tahle povídka byla vytvořena pro pořad stanice Český rozhlas Leonardo, který nese jméno „Nula-jednička“. Jednalo se o povídku, která měla být krátká, se sci-fi zaměřením. Název bylo první, co mě u téhle povídky napadlo a jedná se o píseň, kterou v té době, kdy byla povídka napsána, zrovna do éteru společně pouštěli Green Day a U2. Příběh samotný se odvíjel od názvu a od mé touhy vrátit se ke klasické ufounské sci-fi, která nemá happy end. V současné době už jsem přesvědčen, že snad ani happy end napsat neumím. A ani mě to příliš nebaví. Musí to být happy end v trochu jiném smyslu slova, než v jakém je obvykle chápán.

Povídka se dočkala svého publikování na zmiňované stanici, a tak si myslím, že je poměrně dobrá. Hlavně se mi líbí, že se mi podařilo přes tajemný úvod, střední vysvětlující část přejít až k finále, které je poměrně rychlé a úderné, s čímž mám většinou problémy. Myslím, že se tedy nemusím bát povídku zveřejnit a že se jedná o jednu z mých nepříliš častých (alespoň v poslední době) exkurzí do sci-fi světů. Na tomhle se nic nezměnilo, protože se mi sci-fi vzdálilo. Žánr mám pořád neskutečně rád, ale pouze na čtení a na koukání.