Konečně začínám druhou stovku svých příspěvků na svém blogu. Jsem skutečně rád, že jsem s nimi vydržel tak dlouho, protože když jsem začínal, bál jsem se, že zase nebudu schopen pokračovat a někdy skončím. Nestalo se a já jsem si zvykl pravidelně přispívat, zvykl jsem si, že vytvářet něco, co stále pokračuje, není tak náročné a dá se to zvládnout. Potřeboval jsem do svého psaní trochu toho systému, té pravidelnosti, a právě díky „Zápiskům kapitána“ jsem toho byl schopen. I to je důvod, proč může dál vycházet seriál „Cesta„.

„Cestě“ se však teď nevěnuji, snažím se věnovat příběhu jiné, příběhu, který mě konečně, asi po dvou týdnech, zase přivedl k psaní. Uvědomil jsem si, co mě teď baví. Je to western. Mohou za to filmy s Johnem Waynem, snímky Sergia Leoneho, které jsou s těmi waynovskými v zajímavém kontrastu, a nakonec také seriál „Kung Fu„, který mi ukázal, jak western také může vypadat. Na základě těchto vlivů mi v hlavě vzniklo něco, co v současné době dávám na papír, respektive do Wordu. Časem bych možná uveřejnil nějaké ukázky, ale zatím se těšte na další díl „Cesty“, který vyjde na začátku května.

V poslední době jsem se zase trochu více věnoval i psaní článků, což se projevil hlavně na Filmovém deníku, ale také tady, na mém blogu, kde jsem zveřejnil recenzi na knihu „Chladnokrevně“ od Trumana Capoteho. Články ale vycházejí i na Necronomiconu:

Nespí ani můj Filmový deník, kde se za poslední týden objevilo zase poměrně velké množství recenzí, a to nejen na krátké filmy, ale i na filmy klasické a na seriály (Tučně jsou vyvedeny ty, které stojí za to vidět, nebo alespoň já si to myslím, kurzívou pak filmy, které jsou ztráta času a mnoho vám nepřinesou):