Tak jsem se po dovolené konečně dostal k nové tvorbě a píši příběh „Agentura“. Ten bych chtěl rozepsat jako soubor delších povídek okolo 50 normostran, které by vycházely samostatně, anebo jako soubor vždy několika povídek v jedné knize. Ale o tom je ještě předčasné mluvit. V hlavě je spousta nápadů, ale musím se trochu krotit a hlavně usměrňovat, aby z toho nebyl jen další příběh, kde jsou v hlavní roli paranormální vyšetřovatelé. Asi je logické, že v tom čtenáři uvidí „Hellboye“, ale možná i nějaké jiné, knižní týmy, ale tohle je prostě látka, která mě zajímá a já ji chci zkusit.

„Agentura“ mě samotnému přináší trochu jiný požitek z psaní. Většinou, když píšu, tak o něčem, co potřebuje minimum rešerší. V případě románu „Mrtví kráčí po zemi“ jsem potřeboval jenom reálie Bostonu, které jsou skutečné, tedy alespoň v tom směru, jak byly zachovány po devastující bouři, ke které v románu došlo (pokud nevíte, stále ještě si můžete knihu objednat – třeba tady v komentáři mi něco napište). „Agentura“ je ale jiná. Kromě toho, že se příběhy mají odehrávat ve skutečných reáliích, chci, aby zde byly skutečné legendy, skutečné příběhy, z kterých se bude vycházet a které budou upraveny pro potřeby příběhu. Třeba teď se mi daří celkem zajímavě poznávat mytologii a reálie Bangkoku. Je až neuvěřitelné, co v současnosti člověk dokáže díky internetu.

Takže – shrnuto, podtrženo – v současné době se snažím maximálně koncentrovat na druhý díl „Agentury“, a i když psaní nejde tak rychle, jak bych chtěl, přes prázdniny by se toho dalo stihnout skutečně hodně. Tak uvidíme. Během prázdnin bych ještě rád provedl korektury románu „Nikdy se nepřestala usmívat“, který bych ještě letos rád vydal. Uvidíme, jak se tohle povede.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku:

Teď články na Comics Blogu:

A nakonec opět Necronomicon: