Zápisky kapitána č. 0164

Velmi mile mě překvapila zpráva, že už se vydává „5. antologie českého hororu“, které jsem také součástí s povídkou „Třetí oko“. Už se docela těším na to, až si všechny povídky přečtu, protože poslední dvě antologie rozhodně stály za to. Jsem rád, že jsem tuhle povídku vyplodil, i když ono je to s ní trochu složitější. „Třetí oko“ jsem začal psát někdy v roce 2003, kdy jsem s psaním v podstatě začínal. Tehdy jsem prostě nebyl schopen ji dopsat, protože jsem se vlastní povídky bál. Není tak děsivá, dneska už mi taková vůbec nepřijde, ale tenkrát byly ty představy, které mi vyvolávala v hlavě, až příliš živé.

A tak jsem povídku nechal být a doufal, že se k ní někdy vrátím. Po jedenácti letech se tak stalo, protože jsem nevěděl, jakou povídku do „5. antologie českého hororu“ poslat. Jednu jsem měl, „Fotografa“, ale tím jsem si nebyl jistý. Tak přišla řada na „Třetí oko“. Bál jsem se k ní vracet, protože jsem si říkal, že po jedenácti letech bude moc poznat, že jsem ještě nebyl vypsaný. Samotného mě překvapilo, že místy sice byla povídky trochu kostrbatá a potřebovala uhladit, ale rozhodně se nejednalo o změny, které by mi zabraly více času. Ta povídka byla rozepsána dobře, stačilo jen něco umazat, někde vytvořit lepší návaznost a „Třetí oko“ bylo konečně na světě, myslím, že i v tom duchu, jak jsem ho zamýšlel, jen to nebyl schopen v roce 2013 napsat.

Pokud budete mít o „5. antologii českého hororu“ zájem, jakmile budu mít odkaz, tak ho tu nahodím, stejně jako na Facebooku. Na Necronomiconu se pak časem určitě objeví recenze. Mezitím pracuji na „Agentuře“, souboru povídek, které jsem minule připodobnil „Hellboyovi“, ale mnohem vhodnější je přirovnání ke komiksu „Planetary“, z kterého jsem přece jen vycházel, respektive při jeho čtení se mi příběh „Agentury“ začal vybavovat. V hlavě mám myšlenku, že bych chtěl ke knize nějaké bonusy, hlavně ilustrace postav, ale tohle je ještě daleko. Druhý příběh se teprve píše, je zhruba ve své polovině, a do první knihy, pokud nějaká vyjde, bych rád vložil alespoň ty čtyři nebo pět příběhů, ať je to trochu silnější knížka. Opět… Uvidíme.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku: