Zápisky kapitána č. 0180

Ani se mi tomu nechtělo věřit, ale příběh, na kterém pracuji, mě skutečně chytnul a v současné době se blížím k 50 stranám, což je zatím zhruba 26 000 slov, což není špatné na to, že jsem začal psát zhruba před 14 dny. Divím se hlavně proto, že to je příběh, který není fantastický. Asi jsem si dřív myslel, že jsou to právě fantastické prvky, které mě tak baví, ale s tímhle románem jsem si uvědomil, že je to opravdu jen psaní a to, jak si rozvíjím svět, který jsem si vytvořil. A v případě románu „Chaos“ – a román to bude a myslím, že hodně rozsáhlý – prostě vidím, jak moc mě těší, když přijdu s novým nápadem, když tam vložím něco nového, když vidím, jak se postavy rozvíjejí a jejich jednání a chování má smysl pro další děj.

Takže „Chaos“ je teď to, co mě naplno zaměstnává, snažím se pro román najít maximum času a on se odvíjí tak, jak chci a stránky postupně přibývají. na nic jiného není čas, když těch příběhů, co bych chtěl napsat nebo dopsat, je opravdu hodně. Docela by mě zajímalo, jestli by mě tohle tak bavilo, kdybych byl spisovatelem na plný úvazek a skutečně se zaměřoval jen na tvorbu. Myslím, že bych měl trochu problémů s disciplínou. Tak je asi dobře, že to nemusím zjišťovat.

Vzhledem k tomu, že jsem publikoval v „Lemurii“ a publikovat ještě budu, byl jsem redakcí pozván na akci „Návštěvníci z Lemurie No. 8„, kde bych měl přečíst něco ze své tvorby – konkrétně to bude část povídky „Jmenuji se Steven“, která v „Lemurii“ vyšla, budou tam ale i další autoři, nějaké to společné povídání a další program. no, jsem na to zvědavý, protože takhle veřejně vystupovat, to rozhodně není něco, co bych dělal právě často. Ale autor se musí umět trochu prodat, tak uvidíme. Doufejme, že to dopadne dobře.

A teď už k článkům, co jsem tenhle týden publikoval. Nejprve ve Filmovém deníku: